Orchestr, v jehož čele stál dlouhá léta místní hudební nadšenec a realizátora svých hudebních snů Slávek Vosyka, v současné době (2013) působí pod patronací KC Česká Třebová, vedeném p. doc. Mgr. Fr. Preislerem, který poskytuje všem souborům zájmové umělecké činnosti v rámci KC Česká Třebová, dostatek prostoru k jejich realizaci a presentaci, za což mu patří náš upřímný dík. Nerad bych opakoval známé skutečnosti, ale nespornou zásluhou na založení, (obnovení činnosti) VSO Česká Třebová, má po p. Dobromilu Keprtovi st., který vedl orchestr po roce 1945, hlavně již zmiňovaný Sláva Vosyka, jehož snem bylo založit si svůj swingový a jazzový orchestr, který by se svým charakterem a zvukovou malebností, co nejvíce přiblížil orchestrům, které měl možnost slýchat z rozhlasových přijímačů nebo jen těžko dostupných nahrávek.
V roce 1980 (v únoru) vzniká hudební projekt, propagující swingovou a jazzovou orchestrální produkci v našich podmínkách. Jsou zapojeni hudebníci z celého okresu, i kraje, kteří akceptovali tuto nabídku a svými nespornými kvalitami přispěli k renesanci swingové a jazzové hudby v našem regionu.
Dne 24. 11. 1980 se koná, za neuvěřitelného, ale zároveň velmi povzbuzujícího zájmu třebovského publika, obnovená premiéra, která předčí veškerá očekávání zúčastněných. Zaznívají nejznámější a nejslavnější skladby známé z repertoáru orchestru G. Millera, C. Basieho, D. Ellingtona a dalších vynikajících autorů a aranžérů swingové a jazzové hudby. Významnou pomocí se pro orchestr stává lektorská činnost členů orchestru G. Broma, p. Josefa Audese, Mojmíra Bártka a Jaromíra Hniličky, kteří svým nezaměnitelným a trpělivým způsobem dokázali orchestr provést úskalím swingového, ale i jazzového frázování. Neméně významnou pomocí již zmíněných pánů bylo zapůjčení převážně vlastních skladeb, které orchestr pravidelně na svých koncertech presentoval.
Jedním z nezapomenutelných zážitků, a hlavně jednou z velkých a zásadních akcí orchestru je účinkování v družební oblasti města Litomyšl (rok 1997), v holandských městech Assenu a Rodenu, kde jsme se setkali nejen s neskrývaným přátelstvím a nadšením místních obyvatel ze swingové a jazzové hudby, ale i s neskutečnou srdečností a přívětivostí místních obyvatel na každém našem kroku.
Vrcholem našeho pobytu byl společný „Workshop“ s místním orchestrem a následné společné vystoupení, kde oba soubory připravily nejedno překvapení pro posluchače a vše završily společným vystoupením v několika skladbách, ve kterých se promítly schopnosti a dovednosti, společně s nevšední invencí hudebníků obou orchestrů. Toto vystoupení mělo jedinečný ohlas ze strany posluchačů, a je jen škoda, že náš soubor po tomto vystoupení již musel odjet zpět domů.
O to větší očekávání panovalo v řadách našich hudebníků a příznivců z příjezdu a vystoupení našich přátel z družebních měst. Pozvání obdrželi od vedení orchestru a představitelů kultury našeho města a města Litomyšl v závěru našeho pobytu a byli jsme všichni právem zvědavi, čím nás naši přátelé překvapí. Očekávání se naplnilo a jejich vystoupení se stalo nevšedním zážitkem pro všechny zúčastněné. V roce 2000 dochází ke zhoršení zdravotního stavu stávajícího vedoucího orchestru Slávka Vosyky, a s tím spojeného útlumu orchestru. Taktovky se narychlo ujímá p Mgr. Milan Špičák, pod jehož vedením dochází ke zkvalitnění práce orchestru a hlavně, zařazení vokálních skladeb do repertoáru orchestru, se kterým vystupují, za odborné pomoci a vedení manažera a později dirigenta orchestru K. Vlacha p. Dalibora Kaprase – profesionální zpěváci – pí. Marta Kubišová, Jitka Zelenková, Jitka Molavcová, p. Karel Hála, Ladislav Kerndl, Jaromír Adamec a další sóloví instrumentalisté.
Nezapomenutelným zážitkem se pro orchestr a posluchače stává vystoupení p. Františka Preislera ml. (2005) spolu s pí. Kateřinou Brožovou, které splnilo ta nejpřísnější měřítka profesionálního přístupu a vytvořila nezapomenutelnou atmosféru jak pro přítomné účinkující, tak i pro posluchače.
Dalším vydařeným počinem orchestru bylo jeho vystoupení spolu s p. Lubomírem Hejdou u příležitosti jeho 80. narozenin a dlouholetého působení nejen ve swingovém orchestru (jeho zakládající člen), ale i v různých hudebních orchestrech působících v našem městě a širokém okolí, které bylo přítomným publikem, i samotnými hudebníky přijato s velkým nadšením a uznáním.
Neméně příjemným je oslovení orchestru představiteli města Česká Třebová a jeho účast na reprezentaci města při výměnných akcích, konaných v rámci partnerských setkání, s městy Olawa a Agrate Brianza, kterých se VSO s radostí zúčastnil.
Nemohu nevzpomenout dalšího důležitého bodu činnosti VSO – a to je více jak 25tiletá spolupráce orchestru s moderátorem svých koncertů p. Alfrédem Strejčkem, který svým osobitým a vysoce profesionálním přístupem dodává našim koncertům tu jahůdku na dortu, kterou, jak on sám tvrdí, si českotřebovské publikum za svoji přízeň, věrnost a porozumění swingové a jazzové hudbě zaslouží a právem jí patří. Jen málokteré město se může pyšnit takovýmto posluchačským zázemím a jeho neskutečnou přízní.
Je rok od roku těžší získávat pro orchestr nové tváře a následovníky současných hráčů, kteří již začínají bilancovat svoji muzikantskou a uměleckou činnost a přemýšlí nad koncem své kariéry. Ale nedostatek hudebního dorostu, ochotného, odborně a hudebně vedeného (až na ojedinělé výjimky), schopného a připraveného zastoupit končící generaci hudebníků, je již dlouhodobým a nesporně neřešeným problémem, zvláště, přihlédneme – li ke skutečnosti, že naše město bylo tím, které se mohlo, v rámci regionu, pyšnit vynikajícím dechovým orchestrem, čítajícím 50 – 70 hudebníků, (pod vedením p. Dobromila Keprta, který spolu se svým kolegou – flétnistou p. Ladislavem Stránským vychovali, jako externí učitelé místní LŠU, zálohu nejen dechové hudby, kterou byli schopni doplnit a nahradit (plnohodnotně) končící hudebníky. Ojedinělým, i v rámci širokého okolí, byl symfonický orchestr (v klasickém obsazení), kterým se jako jedno z mála v našem okrese, mohlo pyšnit naše město. Vedoucími tohoto tělesa byli p. Antonín Šimeček a později p. Fr. K.Zedínek, za přispění místních institucí. V současné době se již nemůžeme chlubit takovým hudebním zázemím a ochotou amatérských hudebníků, kteří by byli ochotni a schopni šířit a propagovat hudební tradice našeho města.
Hodnocením toho, zdali se podařilo vše, co jsme si předsevzali a učinili, necháváme na našich posluchačích a příznivcích, kteří jsou pro orchestr a jeho nejbližších spolupracovníky těmi nejvěrnějšími kritiky, motivátory a inspirátory jeho další činnosti.
Za VSO Němec Jiří st.