Nemožné se stalo skutečností a po dlouhých dvou letech nám koronavir a vládní nařízení dovolila uspořádat již rok odkládaný výroční koncert ke kulatému výročí našeho Swingu. Vzhledem k tomu, že už to je 40 let od založení tohoto populárního českotřebovského tělesa, bylo samozřejmě na co vzpomínat. Za ten dlouhý čas se vystřídalo na pódiu velké množství hráčů i zpěváků, ale dnes už i dirigentů. Stanislava Vosyku, který orchestr založil a vedl od roku 1980, nahradil „záskokem“ Milan Špičák, který se o taktovku letos podělil s Jiřím Němcem mladším. Oba současní dirigenti VSO odvedli neskutečnou práci při nácviku skladeb a během produkce i notnou dávku improvizace. Velké množství hostů skýtalo nespočet úprav a změn skladeb na poslední chvíli, což zejména dirigenti velmi oceňují a těší se na to 🙂 .
Přípravy koncertu nejsou nikdy jednoduché a o to náročnější jsou, pokud do poslední chvíle nevíte, zda se vůbec koncert uskuteční. Jestli budou všichni protagonisté zdraví, v jakém množství se budou moci diváci dostavit, kolik metrů od sebe mohou být diváci a kolik muzikanti…. Naštěstí nás z těchto omezení nepotkalo kromě jednoho žádné. Jediným hostem, který bohužel z důvodu nařízené karantény nepřijel, byl dlouholetý spolupracovník VSO Mojmír Bártek, který s radostí přijal pozvání si s námi zahrát, bohužel s daleko menším nadšením nám pár dní před koncertem musel oznámit, že se nezúčastní.
I přes všechny peripetie se koncert, který byl přímo nabitý sólisty z řad stálých členů i hostů, náramně povedl. V první půli se více vzpomínalo na roky dávno minulé. A to nejen mluveným slovem, ale i skladbami, které připomněly začátky VSO. O své vzpomínky se podělil s moderátorkou večera Zuzanou Kupkovou Milan Špičák, Iva Kolářová, Petr Skalický, zakládající člen a přespolní host Josef Pilný a za plentou mimo mikrofon i Jiří Němec starší. Mezi vzpomínáním se střídaly nádherné skladby z repertoáru VSO se sólovými výkony našich členů Libora Kazdy, Tomáše Brettlera, Josefa Pilného, Jaroslava Dvořáka, Romana Němce, Jiřího Němce a zpěvem Ivy Kolářové a Petra Skalalického. Lesk první půli přidala také českotřebovská rodačka a vynikající violončelistka Alžběta Rolečková (Poukarová) a vokální trio Jana Ženková, Michaela Žídková a Eva Kratochvílová.
Už po první půli se zdálo, že tento koncert bude vydařený, ale zlatý hřeb se konal v druhé části našeho vystoupení. Když na pódium nastoupili šaramantní Jan Smigmátor a kouzelná Dasha, bylo nám všem jasné, že koncert bude legendární. Průvodním slovem i příjemným humorem nás oba provedli skrze dokonale provedené swingovky do samého hudebního nebe. Potlesk v sále byl neutuchající. Předčil ho snad jen ten, který patřil velikému příteli nejen swingu, ale také VSO. Byl pro Alfreda Strejčka, který díky sehranému týmu kulturního centra mohl sledovat koncert VSO v přímém přenosu doma na svém počítači.
Každý koncert však jednou skončí a i ten náš výroční se po třech hodinách nachýlil ke konci. Po děkovačce, obrovském potlesku a přídavcích jsme mohli u narozeninového rautu VSO probrat, co se nám povedlo a co nás ten večer nejvíc pobavilo.
Doufáme, že i vás koncert potěšil a zlepšil náladu v této podzimní době. Budeme se těšit v květnu na shledanou na jarním koncertě vašeho Velkého swingového orchestru, třeba už bez respirátorů…
